Nad whisky v ČR poletuje a intenzivně se jí věnuje mnoho pijáků a jeden komár. Tedy Komárek. Petra považujeme za nejrovnějšího z rovných, co se hodnocení whisky týká. Rozdává pochvaly i rány na všechny strany. Nebere si servítky a má dar psát vtipně a věcně. To mu ze srdce závidím. Teď vydal článek, ve kterém se zamýšlí nad českou whisky. Tedy první článek ze série na téma česká whisky.
Dovolil jsem si od Petra vytáhnout několik myšlenek/citací z článku a reagovat či glosovat je. Celý jeho článek zde.
Co se vlastně smí označovat jako "česká whisky"?
Takže já si myslím, že by tam nějaká regulace měla být - v Čechách destilováno a v Čechách zráno a v Čechách lahvováno.
Lepší definici vymyslíme těžko. Vzhledem k tomu, že tuším kdo všechno se na našem trhu pohybuje, definoval bych přeci jen raději trošku detailněji. Hlavně s ohledem na kontrolu použité suroviny bych posunul definici o krok blíže "Česká whisky je sudově zralý obilný destilát. Kvašen v Čechách, destilován v Čechách, vyzrál v Čechách a je lahvován v Čechách." Možná si říkáte, že jde o zbytečnou blbost... ale přeci jen tu máme palírny, které chtějí vyrábět whisky z dalamánků a chleba.
A v čem tedy tkví, že máme i dobrou českou whisky?
Podle mě v lidech. Já bych řekl, že základ je v tom, že dotyčný destilatér pije skotskou whisky, má rád skotskou whisky a snaží se dohnat svůj vzor. Pak si umí přiznat, že toho ještě nedosáhnul a snaží se dále zlepšovat.Kdysi jsem napsal: "Máte rádi skotskou whisky, pijete ji? A zkusili jste ochutnat tu vaší?" Bylo to ošklivé, ale já nebudu pít špatnou whisky jen proto, že je česká.
Ti, co se schovávají za věty "my to děláme jinak", "my neděláme skotskou whisky, my děláme českou" a podobně, tak si tím spíše omlouvají svoje neúspěchy. Ono se to může podařit, ale těch, co se jim to podaří, moc nebude.
Povedlo se to Jelínkovi, jenže ten měl výhodu, že tu byl první a jeho whisky má prostě svůj "Gold Cock charakter" a kdyby teď začali vyrábět whisky více ve skotském stylu, tak už by to prostě nebyl Gold Cock a to by bylo škoda.
Tady s Petrem do puntíku souhlasím. Pokud chce palírna vyrábět kvalitní produkt nesmí se uzavřít před jinakostí a studováním. Platí to pro whisky, platí to pro pálenku, gin i likéry. Z mé zkušenosti ti nejlepší čeští paliči hojně ochutnávají produkci jiných autorů. Z ČR i ze světa.
Na předloňské WLP se barmanská legenda, autor knih a gentleman Alex Mikšovič ptal dvou paličů, jaká je DNA české whisky. Jelikož jsem byl dotazu přítomen a měl upito, odpověděl jsem (bez vyzvání za ně), že to je debilní dotaz, že žádná DNA české whisky není. Že se produkci whisky v ČR věnuje 10 lidí a odlišnosti jsou tak obrovské, že bavit se o nějaké jednotné charakteristice je čirá šílenství. (Dost možná jsem řekl jen "to je fakt super debilní dotaz").
Abych shrnul je to o lidech. Jsou paliči a producenti, kterým záleží na výstupu jejich práce. Tací svůj produkt piplají, studují a každý nový kotel chtějí lepší než ten předchozí. Díky za ně. Pak jsou tací, kteří vykvasí dalamánky a chtějí je vydávat za whisky. Nebo jsou tací, kteří sami nedokáží předstírat, jak jim jejich "whisky" chutná a musí najmou špičkové herce, aby to zahráli za ně. Ti to dělají z těžko pochopitelných důvodů, protože na ples či posed je to skvělé pití.
Přivádí mě to k myšlence vycházející ze Sváťova Whiskybraní, kde najdete o výrobě whisky ve skotských palírnách hromady detailů, zmapovat stejně i české palírny. Je otázka, o kolik toho budou chtít podělit. Někteří mají pocit, aby jejich skvělou whisky ostatní nekopírovali a tak si to střeží jako tajemství. Ale to už taky ve Skotsku bylo, kdy se někdo rozhodl postavit zcela stejnou palírnu, jako je sousední - stejné kotle, stejný slad, stejný postup a stejně z toho vznikla úplně jiná whisky.
Ujme se toho někdo? Třeba jen sepsat, co vše by tam mělo být a pak uvidíme, co kdo poví a nepoví.
Já sám chci jednou udělat dílo, které projde české palírny. Ovšem naprosto nemám ambici řešit detail, jakoSváťa ve Whiskybraní a především to dle mého nemá smysl dělat stran whisky. Na to máme zatím příliš málo palíren s příliš krátkou historií.
Už teď se těším na 2.díl Petrova zamyšlení. Chcete-li přečíst to první - najdete ho zde.
